Znovuzrození

Je to strašně zvláštní pocit. Sama se divím, že tu právě teď datluji do klávesnice. Když jsem na začátku  loňského září zavítala na svůj starý web, s údivem jsem zjistila, že z něj nic nezbylo. Tedy zbyla záloha, kterou jsem z blog.cz vymámila. Přesto mi to ale bylo líto. Kus mého světa, který jsem s pár lidmi sdílela, zmizel. Je pravda, že snad poslední 3 roky jsem nepřidala jediný příspěvek, i když jsem si tolikrát říkala, že už by to něco chtělo. Voila, je to tady. 

Kdybych tu natrefila na nějakého starého známého, můj svět se jmenoval Tragédie nebo komedie (přeloženo do češtiny) a říkala jsem si Ejlíjenesis. Fungoval převážně jako můj osobní deník. Dlouho jsem uvažovala, jakým směrem se vydat. Dnešní doba přeje kanálům na youtubku (a že jsem to taky zkoušela!),   ale hned po prvním natočeném videu jsem si uvědomila, že tohle není úplně pro mě, alespoň prozatím ne. Jsem stydlín, takže tady je to komfortnější. 

Tolik k formátu, a teď ještě zpátky k tomu obsahu. Myslím, že svůj každodenní život dnes sdílí téměř každý, ať už ve videích, instastories nebo na svých stránkách. Můj není natolik výjimečný, abych se tu s vámi dělila o každý můj krok. Chtěla bych psát o věcech, nad kterými si sama lámu hlavu nebo o nich přemítám. Témata sociální, týkající se psychologie, osobního rozvoje. Nebudou to ale žádné hlubokomyslnosti, spíš bych to viděla na méně citací a více úvah ve stylu Carrie Bradshaw ;). Nějaký čitelný střed.

A aby můj mikrokosmos nebyl pořád tak zahloubaný, moc ráda bych se s vámi dělila i o mé radosti, mezi kterými nesmí chybět knížky, hudba nebo toulání se po přírodě, cizích krajích, a podobně. 

Tak jo, to bude prozatím vše. Nedávala jsem si pro jistotu žádná oficiální předsevzetí do tohoto roku, ale pokud se mi podaří přidat každý týden alespoň jeden článek, budu hodně spoko:).

Stay tuned! 

♡.